Nástroje podporující soutěž

Nástroje podporující soutěž je jeden z ukazatelů použitých pro hodnocení zadavatelů veřejných zakázek zIndex.

Tento ukazatel hodnotí, jak zadavatelé užívají nepovinných postupů přínosných pro konkurenci. Konkrétně se jedná o:

  • Elektronické aukce
  • Dělení zakázek na části
  • Prodloužené lhůty pro podání nabídek
  • Hodnocení zakázek nejen cenou, ale i kritérii kvality předmětu plnění
  • Inovativní řízení

Využívání výše uvedených dobrovolných nástrojů podporuje konkurenci a spravedlnost soutěže (viz OECD (2008)). Ukazatel proto hodnotí pozitivně, pokud zadavatel ve vhodných případech vynaloží dodatečné úsilí nad rámec svých zákonných povinností, a podpoří tak konkurenční prostředí ve veřejné zakázce.

  • Elektronická aukce umožňuje uchazečům upravovat svou nabídku, takže dochází k přímému cenovému souboji a hodnocení nabídek končí až ve chvíli, kdy už nikdo není ochoten nabídnout nižší cenu. Exekutiva i akademické studie se shodují na tom, že e-aukce posilují konkurenční prostředí ve veřejných zakázkách a tím i snižují vysoutěženou cenu zakázek. Přínos využití elektronické aukce se však liší podle předmětu zakázky, a právě proto vydalo MMR seznam komodit vhodných pro e-aukce, aby tak podpořilo využívání tohoto nástroje a poskytlo zadavatelům vodítko, kdy e-aukci využít. Současně i MF se e-aukcím věnuje, když ve své Metodice veřejného nakupování uvádí: „Obecně lze využití elektronické aukce doporučit pro komodity, jejichž předmět lze dobře vyspecifikovat, jejichž kvalita je neměnná a které jsou snadno standardizovatelné“.
  • Dělení zakázky na části umožní zadavateli vytvořit maximálně konkurenční prostředí ke každé dílčí soutěži o část zakázky. Tento nástroj také otevírá veřejné zakázky malým a středním podnikům, neboť umožňuje snížit kvalifikační požadavky, vyčlenit jednodušší práce realizovatelné více uchazeči apod. (viz Kodex dobré praxe pro usnadnění přístupu MSP do VZ, Evropská komise, 2008; také Koncentrace dodavatelů a blog). Subjekty, které jsou jinak pouze ve slabší roli subdodavatelů, se díky tomu mohou emancipovat a vzniká zdravější konkurenční prostředí.
  • Prodloužení lhůty pro podání nabídek umožní uchazečům nabídku lépe připravit a zvýší šance na vyšší počet uchazečů v řízení. Zadavatelé v ČR ve většině případů stanovují lhůtu pro podání nabídek na úrovni zákonného minima. To je postačující pro jednodušší zakázky. U zakázek s komplexními požadavky na zpracování nabídek však takové lhůty mohou být faktorem velmi negativně omezujícím konkurenci. Vyjde-li jim zadavatel ve vhodných případech vstříc prodlouženými lhůtami, je to znakem dobré praxe.
  • Hodnocení kvality předmětu plnění indikuje, že zadavateli záleží na kvalitě nakupovaného zboží a je ochoten si za kvalitu případně připlatit. Tím se veřejná soutěž povznáší nad prostou cenovou válku s předhazováním těch nejlevnějších produktů (navíc pokud připustíme možnost víceprací, je tato cenová soutěž pouze slovní přestřelka bez reálného vlivu na konečnou cenu pro zadavatele). Solidní dodavatelé se takových výběrových řízeních neúčastní, protože vědí, že se svým kvalitním produktem za odpovídající cenu nemohou konkurovat těm nejlevnějším výrobkům. Manuály dobré praxe k tomu uvádějí, že čistě cenová kritéria by se měla používat pouze u standardizovaných či jednoznačně specifikovatelných nákupů. V případě poptávky složitějších řešení, služeb či stavebních prací je hodnocení pomocí Ekonomicky nejvýhodnější nabídky s dílčími kritérii zaměřenými na kvalitu naprostá nutnost. Mezi tyto soutěže se počítají i soutěže o návrh.
  • „Inovativní řízení“ představuje souhrnný název pro skupinu alternativních způsobů vedoucích k zadání veřejné zakázky. Konkrétně v rámci této položky zjišťujeme četnost využití soutěžního dialogu, řízení o inovačním partnerství a soutěže o návrh. Všechny tyto tři postupy poskytují zadavatelům široké možnosti jak dosáhnout nejlepšího výsledku veřejné zakázky i tehdy, kdy poptávají řešení zcela nová a na trhu dosud neexistující či nějak neobvyklá, respektive tehdy, kdy jimi poptávaný předmět zakázky vyžaduje vysoce odborné znalosti, kterými disponují právě samotní dodavatelé a v rámci transparentnosti je zcela na místě přiznat, že zadavatel je nucen spolupracovat s dodavateli už na samotné přípravě zakázky. Uvedená řízení by měla najít největší uplatnění především v odvětví IT a stavebnictví, kde velká část všech řešení vychází z individuálních potřeb zadavatele.

Ukazatel se skládá z pěti dílčích složek:

  1. Podíl počtu e-aukcí k celkovému počtu zakázek zadavatele ve zkoumaném období.
  2. Podíl počtu zakázek rozdělených na části k počtu zakázek.
  3. Podíl počtu zakázek hodnocených kritérii kvality předmětu plnění k počtu zakázek.
  4. Podíl počtu „inovativních řízení“ k počtu zakázek.
  5. Podíl počtu zakázek s nadstandardně dlouhou lhůtou pro podání nabídek (35 dní pro podlimitní zakázky a 40 dní pro nadlimitní zakázky) k celkovému počtu zakázek. V této komponentě hodnotíme pouze otevřená řízení a zjednodušená podlimitní řízení.

Jelikož u všech hodnocených nástrojů rozhodně není smysluplné požadovat za dobrou praxi jejich využívání v úplně všech případech, dostane plné hodnocení subjekt, který dosahuje podílu vyššího než 20 % pro každou ze složek. Tj. podíly všech složek se sčítají, současně ale žádná ze složek nemůže do celkového ukazatele přispět číslem větším než 1/5 (zadavatel, který všechny zakázky dělil na části, ale neprodlužoval lhůty, nevyužíval e-aukce, soutěžil jen cenou a nevyužil jediné „inovativní řízení“ má tedy ukazatel roven 1/5). Současně dvojnásobně zvýhodňujeme použítí „inovativních řízení“, tedy pro maximální zisk bodů za tento podíl stačí zadat 10 % veřejných zakázek v „inovativních řízeních“, nikoli plných 20 % jako pro ostatní podíly užité ve vzorci.

$$z_6 = \Bigg( \frac{počet\:e-aukcí}{počet\:zakázek} + \frac{počet\:zakázek\:dělených\:na\:části}{počet\:zakázek} + \frac{počet\:necenových\:soutěží}{počet\:zakázek}+\\ \frac{\:2\times\:počet\:"inovativních\:řízení"}{počet\:zakázek}+ \frac{počet\:prodloužených\:lhůt}{počet\:zakázek\:ve\:zjednodušeném\:a\:otevřeném\:řízení}\Bigg)^{1/2}$$

  • U dělení na části může ukazatel znevýhodňovat zadavatele, kteří místo na části zakázku rozdělili na několik samostatných zakázek (za udržení stejných postupů uveřejnění a volby řízení). Tím fakticky dospěli ke stejnému cíli (zvýšení konkurence u každé části), ale v hodnocení se zakázka neobjeví. Pokud zadavatel preferuje tento postup (aniž by zakázky kouskoval pod hranici zakázky malého rozsahu), potom by měl mít příznivé hodnocení v ukazateli Koncentrace dodavatelů. Zadavatel by měl nicméně zvážit využití členění na části z důvodu úspory nákladů na administraci řízení.
  • Složka prodlužování lhůt nezohledňuje legitimní postupy pro zkrácení lhůt. Pokud je zadavatel využije, a následně ponechá lhůtu v plné zákonné výši, jedná se o pozitivní postup, který metodologie nezachycuje.
  • nastroje_podporujici_soutez.txt
  • Poslední úprava: 2019/12/01 22:41
  • autor: Tomáš Ducháček