Toto je starší verze dokumentu!


Jedná se o složku indexu, která identifikuje typ řízení použitého při výběru dodavatele. Zákon o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) v současné době umožňuje při splnění zákonných podmínek příslušných ke každému typu řízení následující typy řízení:

  1. Otevřené řízení
  2. Užší řízení
  3. Jednací řízení s uveřejněním
  4. Jednací řízení bez uveřejnění
  5. Soutěžní dialog
  6. Zjednodušené podlimitní řízení

Mimo výše uvedená řízení, respektive mimo úpravu stanovenou zákonem o veřejných zakázkách funguje ještě zadávání zakázek malého rozsahu (viz podrobněji v podil_vz_na_celkovych_nakupech), jehož struktura není závazně právně upravena nicméně musí se řídit základními principy zadávání veřejných zakázek tj. dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

V rámci této složky je každému řízení přidělena určitá hodnota, která odráží schopnost daného řízení indukovat dostatečnou soutěž mezi potenciálními dodavateli a přispívat k vyšší transparenci celého řízení.

Přehled řízení

  1. Otevřené řízení - 100%; otevřené řízení poskytuje možnost účasti v soutěži teoreticky neomezenému počtu uchazečů (v praxi však pouze těm, kteří splní kvalifikační podmínky - viz nove_komponenty).
  2. Užší řízení - 50%; v prvním kole vyzývá k účasti v soutěži teoreticky neomezený počet uchazečů (v praxi však pouze těm, kteří splní kvalifikační podmínky - viz nove_komponenty), kteří jsou k postupu do dalšího povinni prokázat svou kvalifikaci. Do dalšího kola mohou postoupit i všichni uchazeči, v praxi však zadavatelé často přistupují k tomuto řízení s úmyslem zúžit počet uchazečů - tj. stanoví kritéria pro postup do dalšího kola a vybere jen několik (v současnosti minimálně 5 uchazečů (veřejných zadavatel), resp. 3 uchazeče (sektorový zadavatel)). Současná dikce ZVZ již neumožňuje postup do dalšího kola losem - mj. i na základě špatné praxe v případě tzv. Karlovarské losovačky. I tak však užší řízení umožňuje určitou diskreci zadavatele při předvýběru postupujících uchazečů, což vytváří prostor pro korupci a snižuje transparenci celého procesu.
  3. Jednací řízení s uveřejněním- 50%; jedná se o řízení, které je ve své podstatě podobné užšímu řízení, ale na rozdíl od něj je lze použít v případě veřejných a dotovaných zadavatelů pouze v zákonem stanovených případech(sektorový zadavatel může jednací řízení s uveřejněním aplikovat v podstatě kdykoliv) a zadavateli umožňuje s uchazeči jednat o jejich nabídkách. Podobně jako užší řízení umožňuje diskreci zadavatele, který může omezit počet uchazečů postupujících do dalšího kola řízení.
  4. Jednací řízení bez uveřejnění - 0%; tento typ řízení umožňuje zadavateli za podmínek stanovených ZVZ obrátit se na konkrétní uchazeče (často pouze na 1 uchazeče) s výzvou k jednání. Z tohoto důvodu jde o řízení nejméně transparentní, které, i přes snahu ZVZ vytvářet zákonné limity pro jeho aplikaci, vytváří silný prostor pro korupční jednání (kdy existuje motivace uchazeče nabídnout velmi nízkou cenu např. v otevřeném řízení a následně získat významně vyšší zakázky v navazujících jednacích řízeních bez uveřejnění, jakož i další formy morálního hazardu - viz kauza Lesy ČR) v příkladech špatné praxe.
  5. Soutěžní dialog - 25%; soutěžní dialog je v zásadě obdobou jednacího řízení s uveřejněním s tím, že jeho aplikace není zákonem omezena a že na rozdíl od jednacího řízení s uveřejněním umožňuje projednávat s uchazeči všechny aspekty nabídky. Zadavateli je navíc umožněno udílet uchazečů ceny a jiné platby spojené s účastí v soutěžním dialogu, což je sice vedeno chvályhodnou myšlenkou učinit ze soutěžního dialogu určitou formu podpory aplikovaného výzkumu (tj. vytváření návrhu řešení přesně „na míru“ zadavateli), nicméně zároveň dává zadavateli poměrně široké oprávnění ohodnotit finančně v podstatě kohokoliv z uchazečů chce. To v kombinaci s diskrecí při zužování počtu uchazečů, kteří chtějí do soutěžního dialogu vstoupit, činí tento typ řízení relativně málo transparentním.
  6. Zjednodušené podlimitní řízení - 0% (není-li zveřejněno v ISVZUS), 75% (je-li zveřejněno v ISVZUS); do 15.9.2010 umožňovalo zjednodušené podlimitní řízení zadavateli zadávat zakázky obesláním pěti potenciálních uchazečů a zveřejněním výzvy pro další uchazeče „vhodným způsobem“. Tato poměrně vágní definice a celkově rychlý průběh řízení vytvářelo pro zadavatele výrazné možnosti pro korupční jednání. Novela ZVZ účinná od 15.9.2010 zavádí povinnost zadavatele zveřejnit vypsání podlimitní veřejné zakázky prostřednictvím profilu zadavatele - což mírně zlepšuje transparenci tohoto řízení. Z hlediska transparence, snižování transakčních nákladů uchazečů o veřejné zakázky a stimulace hospodářské soutěže se však zveřejňování informací na rozptýlených profilech zadavatele jeví jako neodpovídající dobré praxi, která by velela vytvořit systém tak, aby uchazeč mohl sledovat jen jednu webovou stránku namísto kontrolování desítek či stovek profilů zadavatelů. V případě, že je tedy zjednodušené podlimitní řízení uveřejněno v ISVZUS, pak je transparencí blízké otevřenému řízení (nicméně oproti otevřenému řízení má velmi krátké lhůty pro podávání nabídek, což opět potenciálně vytváří prostor pro např. předem domluvené zakázky apod.). Řízení v ISVZUS neuvedená se v našem indexu odrazí v ukazateli podil_vz_na_celkovych_nakupech.

Výhledové možnosti rozšíření

Výhledově by do této komponenty bylo možné zařadit i dummy proměnou týkající se využití elektronických aukcí.

Výběr řízení je důležitou složkou veřejné zakázky, neboť výrazně ovlivňuje formování konkurence mezi uchazeči a celkovou transparenci zakázek. Studie realizovaná v České republice - Pavel (2010) ukazuje, že v případě veřejných zakázek ve stavebnictví vedla volba užšího zadávacího řízení ke zvýšení dosažené ceny o 19,8 % ceny předpokládané, v případě zakázek na nákup nábytku zapříčinila volba jiného než otevřeného řízení zvyšuje dosaženou cenu o 11,2 % ceny předpokládané. Z tohoto důvodu přikládá tIndex relativně vyšší váhu řízením, které ponechávají co možná největší míru volnosti vstupu potenciálních dodavatelů do řízení.

Výpočet komponenty má podobu sumy jednotlivých řízení vážené jejich podílem na celkovém objemu řízení zadávaných daným zadavatelem.

<m 18>i_A = 1/v sum{k=1}{n}{t_k v_k}</m>

Kde <m>i_A</m> jsou zakázky A-tého zadavatele, <m>t_k</m> je váha řízení v případě k-té veřejné zakázky (např. byla-li k-tá zakázka zadána otevřeným řízením bude váha 100%, byla-li zadána např. soutěžním dialogem, bude váha 25% atp.), <m>v_k</m> je objem k-té zakázky a v je celkový objem všech zakázek zadavatele A.

  1. Pavel, J. (2010): Ekonomické aspekty veřejných zakázek, prezentace - Transparency International
  2. Pavel, J.(2008) in Transparency International – ČR: Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě available:http://www.transparency.cz/pdf/vzdelavani_skripta2008.pdf.
  • pouzita_rizeni.1289729955.txt.gz
  • Poslední úprava: 2014/08/13 13:10
  • (upraveno mimo DokuWiki)