Překlady této stránky:

Soutěžní řízení

Soutěžní řízení je jeden z ukazatelů použitých pro hodnocení zadavatelů veřejných zakázek zIndex.

Co hodnotíme?

Ukazatel Soutěžní řízení měří objem veřejných zakázek, které jsou otevřené konkurenci. Penalizovány jsou zakázky zadané v jednacím řízení bez uveřejnění („JŘBU“), tedy řízení, které je nejméně transparentní a nejvíce omezuje konkurenci.

Proč hodnotíme?

JŘBU je jediné zákonné řízení, kde je velmi silně omezena jak transparentnost procesu, tak vliv konkurenčního prostředí a volné soutěže. Zadavatel zde přímo vyzývá k jednání o zakázce jednoho či více zájemců dle svého vlastního výběru a neuveřejňuje žádnou výzvu k účasti v soutěži.

Právě transparentnost a konkurence jsou základní stavební kameny boje s korupcí a obecně dobré praxe a integrity ve veřejných zakázkách (např. (OECD (2005), (EC (2013). TI (2005)). OECD (2005) přímo uvádí „V EU je pro složité zakázky, kde nelze použít otevřené řízení, možno použít soutěžní dialog, ale nejsou zde žádné důvody pro užívání jednacího řízení„ (OECD (2005) s. 46, vlastní překlad). Dále autoři pokračují, že pokud už je nutné jednací řízení použít, „… je třeba zveřejnit oznámení o zakázce s výzvou k účasti v soutěži tak, aby se do řízení mohl přihlásit kdokoliv a zajistila se tak férovost a integrita řízení.“ (OECD (2005), s. 47, vlastní překlad). I v metodice k českému zákonu o veřejných zakázkách je uvedeno, že JŘBU je většinou krajním způsobem zadání veřejné zakázky, pokud není možné veřejnou zakázku objektivně zadat jiným způsobem (MMR (2013)). A přesto se v Čechách za rok 2013 takto zadalo více jak 20 % nadlimitních a podlimitních zakázek s celkovým objemem 40 mld. Kč (MMR (2014)).

Tyto údaje je třeba začlenit do mezinárodního kontextu: Česká republika je v Evropě na špici v užívání JŘBU pro nadlimitní zakázky a je na takřka pětinásobku evropského průměru. Jedna ze šesti českých zakázek, uveřejněných v Evropském věstníku („TED“), je (ne)soutěžena tímto způsobem. Naproti tomu, na Slovensku je to jedna ze 30, v Holandsku jedna ze sta a ve Švédsku je JŘBU použito u jedné z tisíc tří set nadlimitních zakázek.

Vedle velmi nízké transparentnosti procesu je důležitá i nepřítomnost konkurence v JŘBU: zákon sice o více uchazečích mluví, nicméně dle údajů z ISVZ je v osmi z deseti případů JŘBU osloven pouze jeden uchazeč. Ve zbývajících případech se jedná většinou o soutěž dvou až tří uchazečů (o negativním dopadu nízkého počtu nabídek píšeme v ukazateli Počet nabídek).

Jak hodnotíme?

Ukazatel měří podíl zakázek v JŘBU na celkovém objemu zakázek daného zadavatele. Nejhůře, tedy nulou, by byl hodnocen zadavatel, který by zadal všechny zakázky v JŘBU.

$$z_2 = \Bigg(1 - \frac{objem\:zakázek\:v\:JRBU}{objem\:všech\:zakázek}\Bigg)^4$$

Z negativního hodnocení JŘBU jsou vyčleněna ta řízení, kterým předcházela Soutěž o návrh, tedy regulérní transparentní a otevřená soutěž. Není tedy důvod tento postup penalizovat. Zároveň, tento postup práce je doporučován i Českou komorou architektů (viz Soutěžní řád ČKA). Jedná se o přibližně 10-20 zakázek za rok.

Ze stejného důvodu, tedy předcházející soutěž na daný předmět plnění, jsou z hodnocení vyčleněny JŘBU, které jsou součástí plnění rámcové smlouvy.

Dále jsou z negativního hodnocení JŘBU vyčleněny nákupy přes komoditní burzu, které dle metodiky MMR zadavatelé uvádějí jako JŘBU. U těchto typů nákupu je konkurenční prostředí i minimalizace korupčních rizik dána tržními silami na burze a proto taktéž není důvod tento typ JŘBU penalizovat.

Ukazatel je umocněn na čtvrtou, tím se zvýší rozdíly mezi zadavateli a snáze se tak odliší se ti dobře hodnocení od těch méně dobře hodnocených.

Koho ukazatel může znevýhodňovat?

Čeští zadavatelé JŘBU používají velmi často, podstatně častěji, než je v Evropě zvykem. Nicméně, i toto řízení má legitimní důvody pro využití:

  • v předchozím řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky
  • veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů pouze určitým dodavatelem
  • veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě
  • jde o dodatečné dodávky, služby nebo stavební práce od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva (za dalších podmínek)

Je třeba si uvědomit, že JŘBU má být z povahy věci výjimečné nebo nouzové řešení. JŘBU by dlouhodobě nemělo tvořit více než 5 % objemu zakázek. I v rámci této hranice by mělo být využíváno v izolovaných případech, spíše než systematicky a opakovaně. Důvody pro JŘBU typicky vznikají na základě předchozího chování zadavatele – špatně popsaného předmětu plnění, absence analýzy a nebo vendor lock-in. Znevýhodňujeme zadavatele (respektive současné vedení instituce) pouze tehdy, pokud se tyto chyby staly již za předchozího vedení úřadu (viz příběh Opencard). Samozřejmě se může stát, že je zadavatel nucen za nenadálých okolností zadat větší množství JŘBU bez svého zavinění (např. povodeň strhne hned tři mosty naráz a ty je třeba urychleně opravit).

Jak zlepšit své hodnocení?

JŘBU se zpravidla dá vyhnout, pokud zadavatel řádně připraví investiční projekt a s ním spojenou zakázku.

  1. Plánováním: Zadavatel by měl již v přípravné fázi tušit, jestli se mu do výběrového řízení někdo přihlásí a měl by vybírat kvalifikační kritéria pouze s ohledem na předmět plnění. Zároveň by se měl zadavatel snažit o maximální informovanost o zakázce, a to formou zveřejněných investičních strategií, předběžných oznámení o zakázce, dnů otevřených dveří a podobně.
  2. Správnou formulací předmětu plnění: Pokud si zadavatel neví rady s tím, co a jak přesně potřebuje nakoupit (např. v oblasti IT, ale i složitějších stavebních projektů), je doporučováno (např. OECD (2005)) použít soutěžní dialog nebo jednací řízení s uveřejněním, které je otevřené alespoň žádostem o účast v soutěži. Případně je možné soutěž naformulovat tak, že místo přesné specifikace zadavatel v zadávací dokumentaci uvede pouze funkční vlastnosti požadovaného řešení a dovolí dodavatelům nabídnout varianty. Zároveň, častým důvodem pro JŘBU jsou vícepráce, které dodavatelé strategicky využívají jako dodatečné příjmy nad rámec vysoutěžené ceny. Důležitá je tedy kvalitní specifikaci předmětu zakázky, která potřebu víceprací eliminuje.
 
soutezni_rizeni.txt · Poslední úprava: 2016/09/06 10:16 autor: Jan Soudek
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
 
Valid CSS Driven by DokuWiki Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0