Toto je starší verze dokumentu!


Výpočet indexu

Index hodnocení zadavatelů - zIndex - je kompozitní index, který hodnotí zadávání veřejných zakázek od okamžiku, kdy bylo oznámení nebo předběžné oznámení o zakázce vyvěšeno na Informační systém veřejných zakázek - uveřejňovací subsystém (provozovaný Českou poštou) do okamžiku, kdy byla zakázka zadána (a oznámení o zadání zakázky bylo vyvěšeno v ISVZUS). zIndex hodnotí chování zadavatele z hlediska následujících kritérií dobré praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek: 1) Transparence (Transparency) - 50% 2) Otevřenost a diverzifikace (Openness and Diverzification)- 30% 3) Správnost (Correctness) - 15% 4) Úspornost (Economization)- 5%

Ad 1) Prvním pilířem dobré praxe v oblasti veřejných zakázek je transparence celého řízení, což obnáší oznamování všech veřejných zakázek prostřednictvím ISVZUS - tj. na jednom centrálním místě (nevyjímaje zakázky malého rozsahu, které se v současné době běžně nezveřejňují vůbec), ale i ochotu zadavatele poskytnout na požádání informace o veřejných zakázkách, které v minulosti zadával nebo o podrobnostech zadávacího procesu. Transparence se však do určité míry musí týkat i dodavatele, neboť častým jevem korupce ve veřejných zakázkách je detekovatelné, leč neprokazatelné splynutí zadavatele a dodavatele (např. přes neznámé společnosti s akciemi na jméno, společnosti vlastněné zahraničními holdingy sídlícími v zemích chronicky neochotných poskytovat údaje o vlastnících společností apod.). Z hlediska zIndexu je tento pilíř klíčový - proto je jeho váha na celkovém indexu stanovena ve výši 50% celkové hodnoty zIndexu. Subindikátory, spadající do pilíře transparence, jsou následující: a) Podíl VZ zadaných prostřednictvím ISVZUS (tj. podlimitních a nadlimitních VZ)k celkovému odhadovanému objemu prostředků, které zadavatel mohl vynaložit na veřejné zakázky (tento postup detekuje jednak známé „porcování“, jednak dodatečné navyšování hodnoty zakázky dodatky ke smlouvám uzavřeným prostřednictvím veřejné zakázky. b) Hodnocení dodavatelů vybraných zadavatelem z hlediska jeho transparence (možnost dohledat konkrétní fyzickou osobu nebo osoby, které dodavatele kontrolují) a dále z hlediska transparence fungování dodavatele (tzn. dodavatel má historii - nevznikl těsně před začátkem VZ ani nezanikl těsně po VZ a zda plní své povinnosti, jedná-li se o obchodní společnost nebo družstvo - ve vztahu ke zveřejňování účetních výkazů v obchodním rejstříku). Subsidiárně lze využít i kritéria hodnotící dodavatele z hlediska jeho orientace na veřejnou správu. c) Porušení elementárních pravidel transparence VZ - jde o případy, kdy zadavatel nezveřejnil oznámení o zakázce nebo předběžné oznámení o zakázce, ačkoliv tak měl učinit, dále jde o případy, kdy zadavatel zadal zakázku rámcovou smlouvou více subjektům, přičemž není zveřejněno, kolik z celkové částky stanovené rámcovou smlouvou jednotliví dodavatelé čerpali atp. d) Poskytování informací zadavatelem ve vztahu k veřejným zakázkám, které zadával. Toto hodnocení vychází z faktu, že zadavatel nakládá s veřejnými prostředky, a proto by měl na dotaz kteréhokoliv zainteresovaného subjektu být ochoten a schopen poskytnout o veřejných zakázkách informace (zde je relativně jedno, zda se jedná o poskytování informací na základě zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů).

Ad 2) Cílem regulace veřejných zakázek je generovat hospodářskou soutěž mezi dodavateli a překonávat tak morální hazard vznikající na straně zadavatelů. K tvorbě hospodářské soutěže by měla směřovat činnost zadavatele při organizaci VZ. V rámci tohoto pilíře jsou hodnoceny následující body: e) Koncentrace dodavatelů - tedy to, zda zadavatel opakovaně nezadává zakázky stále jedné a téže firmě. f) Počet nabízejících - tzn. nejlepší momentálně dostupný ukazatel toho, že zadavatel byl reálně schopen při zadávání VZ vyvolat hospodářskou soutěž. g) Volba typu řízení - některá řízení jsou z hlediska vytváření efektivní hospodářské soutěže relativně méně efektivní nebo zcela neefektivní - z hlediska dobré praxe se jeví jako vhodné tato řízení neaplikovat nebo aplikovat jen v minimálním rozsahu. h) Dostatečné lhůty k přípravě dokumentace - zveřejněním oznámení nebo předběžného oznámení o zakázce v delší lhůtě než v té, kterou předepisuje zákon o VZ umožňuje uchazečům o VZ lepší přípravu a opět přispívá k posílení hospodářské soutěže.

Ad 3) Poskytování informací o veřejných zakázkách je nezbytnou součástí celého procesu distribuce veřejných prostředků. Praxe ISVZUS nicméně naznačuje, že ne všichni zadavatelé berou tento fakt na vědomí. V případě, že zadavatel není schopen nebo nechce vyplnit řádně formuláře ISVZUS, značně tak ztěžuje možnosti kontroly VZ (nejedná se o překlepy a chyby v pravopise, ale o zásadní problémy typu nesprávně uvedených IČ zadavatele nebo dodavatele, které v podstatě eliminují možnost jednoznačné identifikace těchto subjektů, dále o chybějící údaje o počtu nabídek, počtu vítězů, apod.). Podobně problematické jsou i chyby zadavatele v zakázkovém procesu - ve smyslu chyb přezkoumávaných ÚOHS. Součástí tohoto pilíře jsou následující subindikátory: i) Chyby v základních údajích ve formulářích, které znemožňují identifikaci klíčových parametrů VZ. j) Chyby v proceduře zadávání VZ shledané ÚOHS (pravomocné rozhodnutí).

Ad 4) Úspornost je samozřejmě jedním z nejdůležitějších cílů VZ, nicméně její hlavní základ je položen ještě před oznámením o VZ - tzn. v black boxu zadavatele, o kterém v současné době nejsou veřejně dostupné žádné informace. V etapě VZ, kterou se zabývá zIndex, tak můžeme z úspornosti hodnotit jen málo - konkrétně rozdíl mezi cenou odhadovanou zadavatelem a cenou vítěznou. O tomto rozdílu existují 2 hypotézy - jednak, že by se měl v čase pro zakázky stejného typu snižovat, jednak, že se liší podle typu zakázek. k) rozdíl mezi poptávanou a nabízenou cenou

Aktuální komponenty

Komponenty v diskusi

  • tindex_vypocet.1289730678.txt.gz
  • Poslední úprava: 2014/08/13 13:10
  • (upraveno mimo DokuWiki)