Hodnocení dodavatelů

Ukazatel hodnocení dodavatelů mapuje znaky firem znamenající zvýšené riziko neefektivity či korupce. Jedná se o následující znaky:

• Podíl veřejných zakázek na obratu dodavatele nad 75 %
• Podíl subdodavatelů na hodnotě veřejné zakázky nad 50 %
• Nezveřejňování výsledků v obchodním rejstříku
• Nestandardní zánik dodavatele
• Insolvence dodavatele
• Doba od založení dodavatele méně než půl roku před vypsáním zakázky
• Dotace dodavatele politickým stranám

Nezbytnou podmínkou bezproblémové dodávky veřejné investice je účinný management a monitoring dodavatelského řetězce (OECD, 2009). Podle protikorupčních organizací mají zadavatelé v ČR značné rezervy zejména v oblasti kontroly vybraného dodavatele při realizaci a předání díla. Námi zvolené indikátory poukazují na rizikové charakteristiky dodavatelů, které mohou jednak sloužit jako varovné signály případného korupčního jednání, nebo mohou způsobit zadavateli potíže s obdržením díla a vymáháním záruk.

U každé zakázky hodnotíme dodavatele dle následujících dílčích ukazatelů:

• Podíl veřejných zakázek na celkových tržbách za sledované období (typicky 3 roky). Jedná se o dodavatele, kteří prakticky nedodávají pro soukromý sektor. Takoví jsou typicky vystaveni slabším konkurenčním tlakům, jsou technologicky rigidnější a mohou přinášet menší přidanou hodnotu pro zadavatele. Konečně, absence jiného kanálu odbytu znamená existenční závislost na zakázkách veřejného sektoru, a to vede k vyšším rizikům korupce, ale I vendor lock-inu. Zohledňovány jsou jenom subjekty, které celé tři roky existovaly a zveřejňovaly finanční výsledky, u kterých existuje dostatečná časová řada pro spolehlivé posouzení tohoto dílčího ukazatele (ty které nezveřejňovaly firnanční výsledky postihuje jiný dílčí ukazatel).

• Podíl subdodavatelů na hodnotě veřejné zakázky: Podíl subdodavatelů by neměl být příliš vysoký, neboť taková zakázka se poté hůře monitoruje jak z pohledu předmětu plnění, tak z pohledu korupčních a koluzních praktik, transparentnosti, dohledatelnosti finančních toků a monitorování případného střetu zájmů. Zároveň, pokud je podíl subdodávek příliš vysoký, je pravděpodobné, že zadavatel zbytečně platí dodavateli extra marže za přeprodej zboží. Dobrá praxe doporučuje takovou zakázku rozdělit na části a soutěžit každou část zvlášť (v případě nutnosti je možné i vytvořit část zakázky „koordinace a management dalších dodávek“). Čím je podíl subdodávek na zakázce vyšší, tím nižší je hodnota tohoto dílčího ukazatele.

• Doba od založení dodavatele je počet měsíců od založení dodavatelské společnosti. Společnosti založené těsně před veřejnou soutěží považujeme za méně důvěryhodné, protože zde existuje reálné riziko, že firma vznikla pouze za účelem dobývání renty ze státu. Rozhodující je v našem výpočtu hranice 6 měsíců - penalizujeme společnosti založené (tedy zapsané do obchodního rejstříku) nejpozději v 6 měsících před vítězstvím ve veřejné zakázce.

• Zveřejňování v obchodním rejstříku je zákonná povinnost většiny právních subjektů. Pokud dodavatel nemá v obchodním rejstříku výroční zprávy, snižuje se tím výrazně jeho transparentnost a integrita. Pochybení nastává když k datu zadání zakázky dodavatel neměl zveřejněné výsledky za předminulý rok (tj. při Oznámení o zadání zakázky kdykoliv mezi 1. 1. - 31. 12. 2013 musí mít dodavatel zveřejněnou výroční zprávu za rok 2011, pokud v té době existoval).

• Zánik firem je počet měsíců mezi měsícem udělení zakázky a zániku firmy. Penalizujeme firmy, které nedlouho po vyhrání veřejné zakázky zanikly. Rozhodující je v našem výpočtu hranice 18 měsíců. Tímto způsobem postihujeme pouze dodavatele, kteří zanikli určitým nestandardním způsobem, například ne sloučením či rozdělením společnosti. Podle identifikace Českého statistického úřadu za nestandardní považujeme tyto způsoby zániku firem:

• 01 Zrušení právnických osob likvidací
• 04 Zrušení právnické osoby bez likvidace bez nástupců
• 05 Oznámení fyzické osoby o ukončení činnosti
• 06 Rozhodnutím orgánu o odejmutí oprávnění k činnosti pro fyzickou osobu
• 10 Neoprávněné vydání IČO

• Insolvence dodavatele ohrožuje dodávku zboží či služeb a může zapříčinit utopení veřejných prostředků. Penalizujeme proto dodavatele, kteří byli v době vítězství zakázky v insolvenci (v rozmezí +/- jeden rok). Konkrétně nepříznivě hodnotíme tyto stavy insolvenčního řízení (jejich popis je možné nalézt v tomto slovníku pojmů :
  • Oddlužení
  • Konkurs
  • Úpadek
  • Reorganizace
  • Moratorium
  • Konkurs po zrušení
  • Obživlá věc

• Dotace dodavatele politickým stranám indikuje jeho provázanost s politickou garniturou a tedy potenciálně i se zadavatelem. Firma, která obchoduje se státem, by neměla finančně podporovat politické strany. Studie Univerzity Karlovy ukazuje významnou souvislost mezi dary politickým stranám a počtem i objemem získaných zakázek. Penalizujeme tedy ty dodavatele, kteří poskytli dar politické straně, a to v letech sousedících se získáním veřejné zakázky (u zakázky vyhrané v roce 2012 se počítají dary v letech 2011,2012 a 2013).

Všechny dílčí ukazatele mají binární povahu – nabývají hodnoty nula v případě nepříznivého jevu (dodavatel prošel likvidací, nebo nezveřejnil svou výroční zprávu v Obchodním rejstříku), nebo jedna, pokud splnil stanovenou podmínku.

Hodnocení dodavatele probíhá následovně:

• hodnocení 1 v případě žádného nepříznivého jevu
• hodnocení 0.75 v případě jednoho nepříznivého jevu
• hodnocení 0.5 v případě dvou nepříznivých jevů
• hodnocení 0.25 v případě tří nepříznivých jevů
• hodnocení 0 v případě čtyř a více nepříznivých jevů (ze sedmi zkoumaných)

Poté spočítáme pro každého zadavatele veřejné zakázky průměr hodnocení všech jeho dodavatelů. Jedná se o druhou mocninu váženého průměru. Váhami jsou objemy vysoutěžených veřejných zakázek jednotlivých dodavatelů. Druhá mocnina je v ukazateli proto, aby se zvýšily rozdíly mezi zadavateli a snáze se tak odlišili ti dobře hodnocení zadavatelé od těch méně dobře hodnocených.

Na rozdíl od ostatních ukazatelů je tento ukazatel spíše zpětnou vazbou zadavateli ohledně rizikovosti jím vybíraných firem. Nízké hodnocení neznamená nutně pochybení proti dobré praxi způsobené vědomou akcí zadavatele, může však být příznakem špatně specifikovaných zakázek. I v dobře nastaveném výběrovém řízení může vyhrát nevhodná firma, je to však méně pravděpodobné. Přesto je problematické penalizovat zadavatele za skutečnosti, které nemohl přímo ovlivnit (nezveřejnění výroční zprávy dodavatele, likvidace či insolvence dodavatele, nebo dar politické straně). Ukazatel je tedy spíše zpětnou vazbou zadavateli poukazující na možná rizika, nikoliv nutně znakem špatné praxe. Totéž platí o dodavatelích: nové firmy, firmy s velkým objemem subdodávek, firmy dodávající čistě státu (zejména v odvětvích, kde to je běžné – např. údržba silnic); jejich negativní hodnocení znamená vyšší riziko korupce a neefektivity. Takové riziko však nesmí být zaměňováno s jistotou.

• Vybírat firmy schopné odborně zakázku realizovat - Ve vhodných případech vyloučit realizaci podstatné části zakázky subdodavatelsky, zabránit tak přeprodávání, rozmělnění odpovědnosti. Ani základní reference by neměly být prokazovány subdodavatelsky a měly by přiměřeně odrážet rozsah a předmět zakázky. Takto by však neměla být konkurence omezována nepřiměřeně a zadavatel by měl mít k dispozici průzkum trhu dokládající, že je dostatečný počet firem schopen ucházet se o zakázku.
• Poptávat kvalitu, vyloučit „garážové“ firmy - Volit kvalifikační a hodnotící kritéria tak, aby rizikové firmy (typicky odborně slabé, neschopné konkurovat jinak než cenou) měly ztíženou účast. Dále je vhodné používat necenová kritéria zaměřená na odbornou kvalitu nabídky. Nově bude moci být hodnocen i realizační tým, jehož následná účast na zakázce by však měla být kontrolována. Pozor, nezaměňovat rizikové firmy plošně s malými. Je vhodné považovat méně, ale kvalitních referencí – ty důsledně prověřovat.
• Monitorovat dodavatele - Součástí managementu veřejných investic musí být i management a monitoring dodavatelského řetězce. Dobrá znalost subdodavatelských firem může v budoucnu vést k snazšímu dělení zakázky na části (a eliminace kompletátorských marží), snazšímu nahrazení dodavatele a omezení rizika vendor lock-inu. Konečně, rutinní kontrola finančních výsledků uchazeče či dodavatele může předejít ztrátám souvisejícím s jeho bankrotem či zánikem.
• Minimalizovat rizika střetu zájmů - V první řadě by politické strany neměly přijímat dary od firem ucházejících se o veřejné zakázky. Tyto firmy by se naopak měly zdržet jakékoliv podpory politických stran. Zadavatel v tomto smyslu může pouze učinit přiměřená opatření k omezení rizik: považovat zástupce politické strany přijímající dary od potenciálního uchazeče za osoby ve střetu zájmů a neumožnit jim účast na přípravě zadávací dokumentace či hodnocení nabídek.