Porovnatelnost Zadavatelů VZ

Autoři zIndexu jsou si plně vědomi jeho omezené vypovídací schopnosti. Ani s nejlepším statistickým indikátorem nelze vzájemně porovnávat např. obec Jevíčko s Ministerstvem vnitra. Proto je nutné mít při každém jeho použití na paměti následující poučku:

S pomocí zIndexu lze porovnávat pouze zadavatele s podobnou strukturou a velikostí rozpočtu.

Lze tedy mezi sebou porovnávat kraje, podobně velká města či úřady. Porovnání napříč těmito kategoriemi je však zavádějící a není smyslem indexu. Toto významné omezení jeho použitelnosti je nutné k tomu, aby byl zIndex vůbec konstruovatelný, a fakticky odráží řadu kritik vztahujících se k indexu jako takovému nebo jeho jednotlivým komponentám.

Ještě silněji vyvstávají problémy porovnatelnosti při výpočtu takových komponent indexu, které se zabývají jednotlivými zakázkami. Například počet nabídek při poptávce po službách mobilních operátorů při nejlepší vůli nemůže konkurovat počtům nabídek pro dodávku kancelářského nábytku.

Analogické argumenty úspěšně zpochybňují smysl řady komponent na úrovni jednotlivých zakázek. Při agregaci takových komponent do celkového indexu hodnotícího zadavatele se však problém do značné míry ztrácí. Když předpokládáme podobnou strukturu rozpočtu, myslíme tím především, že zadavatelé poptávají zboží a služby v přibližně stejných proporcích na stejných trzích. Je-li tomu tak, potom na takových trzích získají všichni podobná hodnocení a bude to pak relativní úspěšnost každého zadavatele (v postupu ve shodě s dobrou praxí) na každém z těchto trhů, která určí jeho celkovou úspěšnost.

Příklad: Z dlouhodobého pohledu dvě stejně velká města typicky poptávají podobné objemy mobilních služeb, kancelářského nábytku, informačních technologií atd. Taková města jsou s pomocí zIndexu dobře porovnatelná. S prohlubujícími se odlišnostmi ve velikosti a struktuře výdajů vypovídací schopnost indexu klesá.

Využití indexu pro širší porovnávání, než pro jaké je konstruován je v zásadě možné, jakýmkoliv závěrům už však musí být přisuzována podstatně menší váha. Instituce lišící se velikostí nebo strukturou výdajů mohou (ale nemusí) mít jiné možnosti postupovat dle dobré praxe, a být tak lépe hodnoceny. Při porovnávání takových institucí je proto lépe postupovat ve smyslu následujícího bodu.

Přirozeně existuje řada institucí, které jsou svou povahou jedinečné (Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad), a mohou se strukturou výdajů významně lišit od všech ostatních institucí. Pak je odchylka v indexu od institucí se srovnatelně velkým rozpočtem zcela přípustná. I v takovém případě je však legitimní se ptát, po příčinách odchylky, tj. z jakého důvodu se výdaje dané instituce jeví méně transparentní a proč daná instituce nemůže postupovat dle dobré praxe porovnatelně s ostatními.