Kvalita dat ve Věstníku

Kvalita dat ve Věstníku je jeden z ukazatelů použitých pro hodnocení zadavatelů veřejných zakázek zIndex.

Ukazatel Kvalita dat ve Věstníku hodnotí kvalitu informací o zakázkách, které zadavatel zveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. Konkrétně je posuzováno, jestli zadavatel správně zveřejnil základní údaje, klíčové pro transparentnost a ověřitelnost veřejné zakázky, ale i pro samotnou soutěž. Tyto nedostatky jsou penalizovány ve vztahu k oznámení o zadání zakázky:

• nezveřejnění oznámení o zakázce (v Otevřeném, Užším, Jednacím řízení s uveřejněním, Soutěžním dialogu)
• nezveřejnění vítězné ceny nebo předpokládané hodnoty (případně nejednoznačné zveřejnění zjevně neodpovídající skutečné celkové ceně – např. hodinová sazba)
• chybná hodnota změny smlouvy
• chybné IČO zadavatele
• chybné IČO dodavatele (jedná-li se o zakázku s jediným vítězem, kde jej reálně lze do Věstníku uvést)
• chybný název zadavatele (drobné překlepy či odlišnosti v malých/velkých písmenech jsou tolerovány)
• neuvedení druhu řízení (případně nesoulad druh řízení vs. odůvodnění řízení v poznámkách)
• neuvedený počet nabídek

Ukazatel identifikuje porušení základních pravidel transparence při zadávání veřejných zakázek. Každý z výše uvedených nedostatků má za následek pokles transparence celého řízení. Oslabuje tak prostor pro veřejnou kontrolu, tedy nepřímo podporuje korupci a neefektivitu veřejných zakázek (OECD (2005), Evropská komise(2013)). Evropská komise například při svých veřejnosprávních kontrolách projektů financovaných z fondů EU hodnotí nedodržení postupů zveřejňování jako nesrovnalost, za kterou je možné uložit opravu (tedy krácení dotace) až do výše 100 % z ceny zakázky, nejméně však 25 % (COCOF (2007)).

Údaje uvedené ve Věstníku jsou důležitým zdrojem informací pro všechny zainteresované strany v systému zadávání veřejných zakázek. Z této stránky čerpají uchazeči o zakázky, kontrolní orgány, Ministerstvo pro místní rozvoj jako garant systému i Evropská komise a další články evropské administrativy.

Příčinou chyby v uveřejněných informacích může být nedbalost při vyplňování formulářů, stejně jako záměrné zamlžování citlivých informací a snižování dohledatelnosti zakázky. Penalizováno je proto zejména takové chování, které významně snižuje kvalitu nebo dohledatelnost informací o dané zakázce.

Pokud zadavatelé na centrálním místě (tj. ve Věstníku) nezveřejní oznámení o zakázce, snižuje se tím značně možnost uchazečů se o zakázce včas dozvědět a ucházet se o ni. Proto je považováno nezveřejnění oznámení o zakázce jako porušení transparence s možnými zásadními dopady na průběh a výsledky soutěže o předmětnou veřejnou zakázku.

Z tohoto hodnocení jsou vyňaty zakázky zadané v jednacím řízení bez uveřejnění, ve zjednodušeném podlimitním řízení a zakázky malého rozsahu uvedené ve Věstníku. Pokud není možné toto oznámení na Věstníku dohledat, znamená to významné narušení transparentnosti a otevřenosti soutěže, protože ani potenciální uchazeči, ani veřejnost se nemohli o zakázce dovědět.

Významným prohřeškem proti transparenci zadávacího řízení (v této souvislosti zejména z hlediska veřejné kontroly) je i to, když zadavatel ani ex post nezveřejní výši vítězné ceny nebo předpokládané hodnoty, takže není možné dohledat, kolik který dodavatel dostal peněz nebo kolik která služba daňové poplatníky vlastně stojí. To zahrnuje případy, kdy je sice v kolonce cena uvedeno číslo, nicméně toto číslo je zjevně nesmyslné (cena 1 Kč apod. a obecně případy, kdy je vítězná cena alespoň 10x vyšší, nebo naopak 10x nižší než předpokládaná hodnota).

Jsou tedy penalizovány i případy, pokud je vítězná cena nebo předpokládaná hodnota uvedena způsobem, z něhož nelze dovodit, kolik dostal vítěz zakázky prostředků. Příkladem je např. uvedení minimální a maximální nabídky, nebo uvedení ceny, která zřejmě neodpovídá skutečnému objemu zakázky, ale jedná se např. o hodinovou sazbu nebo cenu za kus. To zahrnuje i rámcové smlouvy, kde ex ante konečná cena nemůže být známa, je však zavedenou transparentní praxí uvádět u nich alespoň objemový strop.

Dále jsou penalizovány zakázky, u kterých došlo k uzavření dodatku smlouvy a u kterých celková hodnota zakázky po provedení změn uvedená v odpovídajícím formuláři přesahuje 150 % původní hodnoty, nebo naopak nedosahuje 50 % původní hodnoty zakázky před provedením jakýchkoli změn.

Pokud z uveřejněných formulářů vyplývá, že zadavatel měl uzavřít dodatky v takovéto výši (tedy vícepráce, respektive méněpráce přesahující 50 %), pak se zjevně jedná buď o omyl zadavatele, nebo dokonce o porušení zákona, protože zákon stanovuje nejvyšší limit pro změny závazku ze smlouvy právě na 50 % původní hodnoty zakázky.

Uvádění chybných IČO zadavatele významně snižuje dohledatelnost zakázky. Tyto zakázky byly objeveny a přiřazeny zadavateli jen díky našemu důslednému přístupu opravování chyb v datech.

Uvádění chybných IČO dodavatele snižuje transparentnost průběhu VZ tím, že činí obtížným dohledání dodavatele. Z hodnocení jsou vyňaty VZ s více dodavateli (kde Věstník zveřejnění IČO všech dodavatelů neumožňuje) a zakázky, kde je dodavatelem zahraniční subjekt, který IČO nemá.

Uvádění různých názvů zadavatele snižuje dohledatelnost veřejné zakázky pro firmy i veřejnost, a je tedy porušením zásady transparence. Od úředníka je zkrátka očekávána znalost úředního názvu jeho vlastní instituce (tak, jak je uveden v rejstříku ekonomických subjektů) a schopnost jej vyplnit do formuláře. Pro ilustraci významu uvádění shodných názvů viz např. seznam zadavatelů v mezinárodní databázi VZ: k čemu vedou různé názvy.

Neuvedení druhu řízení VZ znesnadňuje ex-post kontrolu (např. formou ukazatele Soutěžní řízení) tím, že zakrývá významnou informaci o průběhu soutěže o veřejnou zakázku. Bez informace o druhu řízení se dá jen těžko posoudit, jak veřejná soutěž probíhala. Stejně tak je hodnocena skutečnost, kdy zadavatel sice uvedl druh řízení, jenž je ale nekonzistentní s důvody pro použití řízení vyplněnými v příloze (zejména se jedná o odůvodnění pro použití JŘBU).

Neuvedení počtu nabídek snižuje transparentnost procesu, neboť není možné zjistit, jaká byla konkurence při výběru vítěze (viz ukazatel Počet nabídek).

Hodnocení ukazatele Kvalita dat ve Věstníku probíhá ve dvou krocích:

Nejprve je ohodnocena každá zakázka dle uvedených aspektů. Zakázka je hodnocena 100 procenty, pokud jsme žádný nedostatek neobjevili. Pokud ano, následuje penalizace (zezdola omezená nulou):

• -100 % za nezveřejnění oznámení o zakázce
• -25 % za nezveřejnění vítězné ceny nebo předpokládané hodnoty (případně zveřejnění zavádějícího čísla)
• -25 % za chybnou hodnotu změny smlouvy
• -25 % za chybné IČO zadavatele
• -25 % za chybné IČO dodavatele
• -25 % za chybný název zadavatele
• -25 % za neuvedení druhu řízení (totéž nesoulad druhu řízení a odůvodnění druhu řízení v poznámkách)
• -25 % za neuvedení počtu nabídek

Například, pokud zadavatel chybně uvedl IČO své i dodavatele a k tomu zveřejnil vítěznou cenu pouze formou hodinové sazby, získá za zakázku 25 procentních bodů. Pokud byl ale k veřejné zakázce uveřejněn pouze prázdný formulář oznámení o zadání zakázky, bude zakázka hodnocena 0 procenty.

Z hodnocení jsou vyjmuty všechny zakázky, kde předpokládaná hodnota zakázky nepřekročí 1 milion Kč - může se jednat o dobrovolně zveřejněné zakázky malého rozsahu a ty není úplně správné penalizovat za pochybení při zveřejnění, když ve věstníku vůbec nemusely být. Je ale zřejmé, že když už se zadavatel k vyhlášení VZMR ve Věstníku rozhodne, měl by to udělat pořádně, tedy se správnými IČO, názvy a spárovaným oznámením o zakázce a oznámením a zadání zakázky.

Poté jsou pro každého zadavatele všechny ohodnocené zakázky sumarizovány pomocí váženého průměru, kde váhou jsou vysoutěžené ceny zakázek.

$$z_8 = \frac{hodnota\:zakázky*bodové\:hodnocení}{hodnota\:všech\:hodnocených\:zakázek}$$

Ukazatel znevýhodňuje zadavatele tehdy, pokud Věstník nespároval oznámení o zakázce s oznámením o zadání zakázky, a je tedy klasifikováno jako nezveřejněné. O znevýhodnění se však nejedná v mnohem typičtější situaci, kdy zadavatel v Oznámení o zadání zakázky neuvede potřebné údaje (zejména evidenční číslo Oznámení o zakázce) a chyba není na straně Věstníku. Pak se sice reálně jedná o drobnější pochybení než skutečné nezveřejnění Oznámení o zakázce, nicméně prohřeškem proti transparentnímu postupu toto zůstává. V jednotkách případů může také dojít k chybné klasifikaci uvedené ceny jako nesprávné. Jedná se typicky o případy, kdy bylo dosaženo extrémních úspor (více než 90%), nebo byla ve formuláři uvedena roční či měsíční cena místo celkové - více viz Objem zakázek.

Vzhledem k výjimce pro menší zakázky ukazatel mírně zvýhodňuje menší zadavatele, kteří mají méně větších zakázek, a tak se této chyby mohou dopustit relativně méně často.

• Kontrolou zveřejněných údajů. Údaje uvedené ve Věstníku jsou důležitým zdrojem informací. Je proto třeba dbát na uvedené údaje a kontrolovat, že všechna povinná oznámení jsou uveřejněna a jsou konzistentní s předchozími zveřejněnými údaji, že předpokládaná hodnota i vítězná cena jsou jednoznačně určeny a že názvy i IČO zúčastněných stran jsou v pořádku.

• Nastavením kontrolních mechanismů. Pokud chce mít zadavatel větší jistotu, že zveřejněné údaje jsou správné, může zavést některé postupy známé z procesního managementu: vytvořit procesní mapu spolu s checklisty, zavést kontrolu čtyř očí a podobně.